AKCE - RÉTROPLANE 2016 - Itálie - Polsa


RÉTROPLANE 2016

Polsa, Itálie, 15.-17.7.2016

 

 Ve čtvrtek večer jsem dorazil do kempu s rodinou od teplého jihu. "Nekonečné" zatáčky nahoru a dolů nám daly zabrat, ale stihli jsme to před západem slunce. První šok byl ten teplotní rozdíl. V Caorle 32°C, Bassano 29°C a zde 13°C a k tomu severní nárazový vítr. Kemp je situovaný na plošině ve výšce 1300 m n.m a tak se není co divit. Již početná část české výpravy zde stanuje a pomáhají bez vyzvání postavit náš stan, abychom mohli co nejrychleji do krytého prostoru stanu. Ještě pár uvítání se zbytkem kempu "RÉTROPLANE" a jdeme spát.

 

Bassano del Grappa - u řeky a nad kempem

 

Pátek. Ráno raníčko, hřeje sluníčko. A zase fučí severák a vcelku dost. Přes den má být příjemných 22°C a opravdu bylo. Po snídani se pídím po nějakém briefingu co bude. Vincent dává volnou ruku, až večer 19:00 uvítací ceremoniál. Ale pozor! Jsem upozorněni, že s místními farmáři jsou dohodnutá jistá pravidla kde můžeme a kde ne. S výšlapem na kopec tedy čekáme na Stefana, italské pravé ruky Vincenta pro koordinaci setkání, ať nám vysvětlí dohodu a neděláme "haló" hned první den. Tedy náš první den, protože jsou zde takoví co zde kempují déle a již lítat byli.

 

Kemp Polsa - páteční ráno

 

Kemp Polsa - páteční ráno - severní údolí

 

Italové nás odrazují od lítání. Severní vítr je moc silný nárazový a trhá termiku. Váháme a nakonec přece jen vyrážíme. Nechce se nám šlapat na koncovou stanici lanovky kde vidíme kohosi ze skupiny poletovat a tak vybíráme sedlo o pár desítek metrů níže. Nic malého jsme si do toho větru nebrali 10-12kg větroně. Krásné rovné místo na přistání, přímý vítr na svah, v nárazech až 15 m/s. No a moc se nám to nevyplatilo. Termika fakticky minimální a svah v těch nárazech byl hodně turbulentní. Já sice letěl, rovněž mi to nedalo, ale zachraňoval jsem se z údolí asi snad v jediném termickém komínu :-) a davaj na přistání. Balíme a jdeme do kempu na výstavu trupů a uvítací ceremoniál. Po dnešním lítání máme ještě co vystavit :-D. Večer v diskusi zjišťujeme, že ti na konci lanovky si prý zalítali dostatečně. Spíše svah než termika. Italové měli pravdu. Volba místa byla opravdu důležitá.

Kemp Polsa - páteční večer - výstava trupů

 

Někteří jsou hračičkové, ale patří to k tomu!

 

Sobota. Opětovně vymetené nebe a stejný směr větru. Intenzita větru v krytém kempu byla odhadována menší, ale pořád dostatečná. Na ranním briefingu hlavního dne se dovídáme, že vítr nyní je intenzivní severní, ale má kolem poledne ustat a otočit se na jih. Nezbývá než věřit. Vincent nechtěl trhat partu, no partu, bandu 50 modelářů s doprovodem, a tak rozhodl, že se jde hromadně na jižní svah a tam vyčkáme změny, případně se domluvíme na změně. Vyrazili jsme jak lampiónový průvod. Většina vozem až k zákazu vjezdu, dále již jen pěšky, jiní pěšky rovnou z kempu (cca 2 km chůze). Když jsem viděl osobně prvně jižní svah řekl jsem si "uauuu". Nádherný výhled. No a pak se ve mne ozval rarášek, že po zkušenostech se severním svahem to tady asi nehodím. Vlastně jsem se na tom pak shodli, že tam není takové to alespoň jedno jediné místo pro nouzové přistání. Po odhozu jen skála. Ne. Na toto jsme to nestavěli :-(

 

Sobotní jižní svah - pohled z hrany

 

Sobotní jižní svah - čekání na změnu větru

 

Trvalo cca 2 hodiny než se tam objevila většina a pak se začalo vléci čekání na změnu větru. Pořád fučel severák a že by měl utichnout?!? Kdo měl přehršle síly oběhal všechny vrcholky v okolí a kochal se pohledy do všech údolí co se otevírala jak severním tak i jižním směrem. Pak nás to už nudilo a rozhodli jsme se vyrazit na svah severní. Tentokrát na onen vrcholek lanovky, kde to včera létalo. Podle mapy cca 2,5 km s převýšením 300m. Trochu se nám to proneslo, ale létání pak stálo za to. To bylo to co známe i v naších podmínkách. Jo bylo to super. Asi po 1,5 hodince se začali objevovat ostatní. Ti všichni pak již využili povolení výjezdu autem až pod start a přemístila se celá skupina. Zde pak letově řádili postupně všichni.

 

Orlik III - Petr Mikolášek

VSB-37 - Petr Stejskal

Ka-4 Rhönlerche - Erik Herudek

Zleva - Petr Mikolášek, Erik Herudek, Petr Stejskal

 

Neděle. Probouzí nás sluníčko. Vítr stále severní, nic méně citelně zeslábl. Už se to poslední dva večery dalo vydržet bez teplého svršku, jednoznačně se otepluje. Na briefingu se dovídáme, že vyrážíme na stejný kopec, stejné místo. Otočí-li se vítr popojdeme jen pár desítek metrů a můžeme létat jih na stejném kopci a nemusíme se přesouvat na ty skaliska. Asi nějaké organizační změna v povolení kam můžeme a kam ne. Ne že by se mi nechtělo létat, ale bylo to 50/50. Buď se to udělá termičtější nebo to úplně zeslábne. Rozhoduji se, že půjdu později kolem oběda. S mladší dcerou jsem si to opětovně vyšlápl pěšky bez modelu. To se nabídl Honza Kiš, že mi to tam vyveze. Cestou jsme již potkali nějaké nouzové přistání hluboko pod startem. Asi to nebude kdo ví jaké. Vítr slábl slábl. Ještě se poslední větší modely držely ve vzduchu, ale už to nebylo na nové starty.

 

Pak už jen létali modely, jak mi říkáme "blanokřídlý hmyz". Kdo zkusil něco většího se zlou se potácel. Tak tak na přistání pod svahem, v horším případě s nějakou tou odřeninkou či zlomeninkou. Takže jsem nedělní létání špatně odhadl a udělal si turistiku na svah a zpět. Ve chvilkách jsem si alespoň něco natočil a nafotil.

 

Večer byla poslední oficialita - udělení zlatého žebra. Protože se překládalo z francouzštiny do němčiny, dále italštiny a češtiny tak to bylo natáhnuto. Ale překlady se všichni náramně bavili. Tlumočníci se předháněli ve výrazech dynamice projevu tak i ve stručnosti obsahu. No prostě sranda na mezinárodni úrovni :-) Vincent začíná přihlížet k přínosu pro modelařinu jako takovou než k samotným modelům na akci. "Je to rok od roku složitější, překrásných konstrukcí je čím dál více" říká. Hlavní ocenění si tak odváží  FRANCE Pierre DELRIEU (stavitel, publicista, rozhodčí)

 

Zleva Pierre DELRIEU, Vincent Besancon

 

Zlaté žebro 2016

 

Každý rok není posvícení a svah je svah. Těžko se mu přikazuje, že v daný termín se zde sjede horda modelářů a chtějí si to letově užít do maxima a tak že má naň přímo foukat, ne příliš, aby i termiky něco bylo. Itálie má z pohledu prostoru a místa hodně možností. Určitě tam někteří z Vás jezdí na další místa. RETROPLANE je vždy o modelařině. Na tomto koníčku to bylo postaveno. Ale v neposlední řadě je to o poznání, diskusi, kamarádství až přátelství. Letos se u mne naplnili všechny podstaty setkání.

 

HEXEmodel, Erik Herudek

 

Reportáže

Laco Vašek

 

Fotodografie

Lavo Vašek

Pascal Cepeda

Thomas Ferchland

Michel Leroy

 

Video

Retroplane 2016 - Seconda giornata

 

Retroplane 2016 - Výstava trupů (Tristano Perotta)

 

Retroplane 2016 - Nemere 1:8 (Vincent de Bode)